24. 6. 2025
Legislativa Evropské unie si v rámci schváleného nařízení ETS2 klade za cíl nahradit méně ekologické zdroje vytápění. Dodavatelé fosilních paliv pro vytápění a dopravu budou mít povinnost koncovým zákazníkům zajišťovat emisní povolenky na CO2. To zvýší ceny fosilních paliv – zemního plynu, uhlí i pohonných hmot – až o desítky procent.
Tepelná čerpadla jsou jasným přínosem z hlediska ekologie i ekonomiky vytápění. Využívají energii z okolního prostředí – tedy ze vzduchu, země či vody – a díky tomu dokážou za jednu kilowatthodinu příkonu vytvořit nejčastěji tři až šest kilowatthodin tepla.
Návratnost investice do tepelného čerpadla proto záleží především na cenách elektřiny a zemního plynu. Drahý plyn znamená, že pořizovací cena tepleného čerpadla se proti plynovému kotli začne vracet rychleji, takže čerpadlo se stane jasnou volbou pro vytápění budov. Levný plyn naopak způsobuje pomalejší návratnost. „Současné zlevnění plynu tepelná čerpadla zdánlivě krátkodobě znevýhodňuje, nicméně je zřejmé, že se nejedná o trvale udržitelný stav. Při řešení otázky vytápění nemovitosti je nezbytné uvažovat v horizontu dekád, nikoliv let nebo měsíců. S příchodem ETS2, respektive odchodem od fosilních paliv obecně, cena plynu poroste a to i výrazně,“ vysvětluje Jan Potucký, ředitel Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ).
Co je ETS2?
Evropská unie v rámci plánu Fit for 55 usiluje o dosažení klimatické neutrality. Zavedení ETS2, neboli Emissions Trading System II (Systém obchodování s emisními povolenkami II), má motivovat firmy i domácnosti k ekologičtějším, ale i ekonomičtějším formám vytápění. Systém je již schválen a v celé EU vstoupí v platnost 1. ledna 2027.
Funguje tak, že dodavatel plynu bude pro své zákazníky nakupovat emisní povolenky a náklady za ně promítne do ceny za kilowatthodinu. Tři čtvrtiny výnosů zůstávají příjmem rozpočtu dané země. Čtvrtina prostředků poputuje do Sociálního klimatického fondu. Jan Potucký z AVTČ k tomu dodává: „Tento fond bude sloužit pro financování ekologických opatření a zároveň bude kompenzovat zdražení energií pro zranitelné skupiny obyvatel. Česká republika by z něj v období 2026 až 2032 měla získat 100 až 125 miliard korun.“
Plyn zdraží, ale o kolik…
O kolik přesně plyn zdraží, nyní říct nelze. Evropská unie proklamuje, že minimálně do roku 2030 bude platit mechanismus, který by měl bránit nekontrolovatelnému cenovému růstu. Při překročení 45 eur za tunu CO2 začne fungovat „obranný“ proces, který uvolní na trh více povolenek, což zvýší nabídku a cena by měla klesnout. V médiích a na sociálních sítích se však začaly rojit zprávy, že se povolenky se začaly obchodovat za 75 i 100 eur a zdražení plynu bude o 50 %. Jak se v tom tedy vyznat?
Pohyblivý stop
Za prvé je potřeba říct, že uvažovaná cena 45 eur byla stanovena v cenách roku 2020, po započtení inflace se v roce 2027 dostane přibližně na 57 eur. To by odpovídalo zdražení plynu o 0,29 Kč/kWh – dle tarifu je to nárůst cca o 10 až 20 %. David Liška, vedoucí obchodu českého výrobce tepelných čerpadel MasterTherm, dodává: „Je na místě vzít do ruky kalkulačku, neboť u typického rodinného domu s roční spotřebou tepla 20 000 kWh se návratnost do pořízení tepelného čerpadla zásadně zkrátí a náklady proti vytápění plynem budou rázem poloviční.“*
*modelový výpočet spotřeba tepla 20 000 kWh/rok, cena plynu původní 1,50 Kč/kWh, cena plynu po zdražení 1,79 Kč/kWh, účinnost plynového kotle 90 %, cena elektřiny původní 4,50 Kč/kWh, cena elektřiny po zdražení 5,00 Kč/kWh, SCOP tepelného čerpadla 4,94 (AquaMaster Inverter 26 I, nízkoteplotní provoz)
Zmíněná hranice 57 eur navíc není pevná. Cena se bude sledovat v několikaměsíčních intervalech. Pro roky 2027 až 2030 jsou definované jsou tři spouštěcí mechanismy (tzv. trigger 1 až 3), které hlídají jak překročení hranice (cca 57 eur), tak i relativní nárůst. V případě jejich aktivování se na trh vypustí další množství povolenek a jejich cena by tím pádem měla klesnout.
Jednoduše řečeno, regulace bude reagovat na dlouhodobější vývoj, ale samotnou cenu bude určovat především trh. Je to zásadní pro zachování motivace ke snižování emisí a zabránění spekulativním nákupům.
Důležité je také zmínit, že množství „rezervních“ povolenek je předem dané (20 až 170 milionů za rok) a proti celkovému počtu velmi omezené. Stabilizační font proto cenu povolenek bude moci ovlivnit jen částečně. V praxi se tedy mohou obchodovat i podstatně dráže než za 57 euro. Pro rok 2027 se počítá se standardním emisním stropem ve výši 1 036 miliónů povolenek. V každém dalším roce se sníží o 56,2 milionů a postupně se bude blížit nule.
Drahý předprodej, nebo realita?
Zbývá ještě odpovědět otázku, jak je možné, že první ceny povolenek se začaly řešit již letos v květnu. Nejde o přímý nákup povolenek (ten začne opravdu až v roce 2027) ale obchodování s takzvanými EUA2 futures – termínovanými kontrakty na budoucí nákup. Ty začala nabízet mezinárodní burza ICE (Intercontinental Exchange), v červenci se k ní přidá ještě německá EEX (European Energy Exchange).
Burzy v podstatě garantují dodání povolenek za předem sjednanou cenu (nyní to bylo těch často zmiňovaných 75 až 100 euro za povolenku). Distribučním firmám tento „předprodej“ umožňuje lépe plánovat náklady a omezit riziko cenových výkyvů po spuštění systému. Zároveň si trh může „osahat“ cenovou hladinu, byť ceny futures budou samozřejmě i do roku 2027 kolísat. Spekulativní nákupy nicméně omezují regulační orgány – určují počet EUA2 futures, které si může jednotlivá firma koupit.
Tepelné čerpadlo = cesta, jak ušetřit
Smyslem ETS2 není trestat za používání fosilních paliv, ale motivovat k přechodu na čistší a efektivnější zdroje energie. K tomu má přispět i zmíněný Sociální klimatický fond. Ministerstvo životního prostředí k tomu uvádí: „S trochou nadsázky soused, který topí uhlím, vám zaplatí zateplení domu, fotovoltaiku na střechu a tepelné čerpadlo.“
Nastolený trend je zřejmý, David Liška k tomu za Master Therm říká: „Nástup ETS2 přináší pro domácnosti jasné doporučení: čím dříve se vám podaří přejít na ekologičtější zdroj energie, tím dříve se investice vrátí a tím méně prostředků ‘vyhodíte‘ za zvýšenou cenu plynu či uhlí skrze povolenky.“
Lze předpokládat, že Česká republika bude i nadále podporovat tepelná čerpadla v rámci dotačních programů, protože se jedná dlouhodobě o ekologický a efektivní zdroj vytápění. Investice do něj se jednoznačně vrátí. Program Nová zelená úsporám zavedl dotace na tepelná čerpadla již v roce 2014 a jak uvádí opět samo ministerstvo slouží právě i jako příprava na ETS2: „Některé programy, zejména Nová zelená úsporám, již teď nabízí podporu, která může být vnímaná jako prevence před ETS2.“
Letos došlo k úpravě podmínek a nově je možné získat peníze předem. Standardní výše příspěvku činí pro domácnosti až 130 000 Kč, ty nízkopříjmové mohou žádat o až 150 000 Kč. V případě bytových domů činí výše dotace až 60 000 Kč na bytovou jednotku.
„Výrazná podpora ekologičtějšího vytápění je nyní dostupná pro podstatně širší skupinu lidí. Pro mnoho zákazníků je také důležité, že už není nutné likvidovat funkční plynový kotel a mohou ho použít jako doplňkový zdroj vytápění ve velkých mrazech,“ vysvětluje David Liška.
Otázky a odpovědi:
Je nařízení ETS2 definitivně schválené a pro členské země EU závazné?
Ano, nařízení (EU) 2023/959 bylo schváleno v rámci klimatického balíčku „Fit for 55“ a prošlo řádným legislativním procesem v EU, tedy schválením všech členských států. Platí automaticky a přímo ve všech členských státech od 1. 1. 2027.
Mohou si ho členské země nějak upravit?
Ne. Jde o nařízení EU, což je právní akt, který platí přímo a závazně ve všech členských státech. Stát nemůže měnit jeho obsah, oddalovat účinnost nebo jej ignorovat.
Je možné, že se norma ještě změní, případě posune její účinnost?
Případná změna či posunutí termínu jsou možné, ale nová úprava by opět musela projít znovu celým legislativním procesem. Některé státy včetně České republiky prosazují posun platnosti o jeden rok. Většinová podpora se ale nerýsuje. Jediné, co legislativa obsahuje, je pojistka odložení o rok v případě enormního zvýšení cen plynu a ropy v příštím roce.
Lze aby jednotlivé členské státy domácnostem zvýšení cen kompenzovaly?
Ano – státy mohou dopady ETS2 na domácnosti částečně kompenzovat, a to především prostřednictvím prostředků z evropského Sociálního klimatického fondu. Kromě toho mohou státy poskytnout i vlastní národní podporu z rozpočtu – například formou příspěvků na energie nebo dotačními programy. Takové kompenzace by však měly být cílené, aby plnily sociální funkci a zároveň nenarušovaly motivační efekt ETS2. Plošné dotování ceny plynu by šlo především ve prospěch dodavatelů, ne domácnost a omezilo by cenovou konkurenci.
