Tepelná čerpadla používáme k vytápění domovů stále častěji. Jde o moderní, bezobslužná, provozně úsporná a ekologická zařízení patřící mezi obnovitelné zdroje energie, která umožňují nejen vytápění, ale i chlazení domů a bytů a také zpětné získávání odpadního tepla. Přes obecnou popularitu provází diskuze o tepelných čerpadlech řada mýtů.

Pojďme se podívat na nejčastější z nich.

1. Tepelná čerpadla nefungují při mrazech, proto je třeba mít ještě kotel nebo krb

Zkombinovat tepelné čerpadlo se stávajícím kotlem na dřevo nebo krbovou vložkou je častý požadavek zákazníků a zdůvodněním bývá v mrazech si budeme přitápět. Takové řešení je jistě technicky možné, nicméně kombinace s dalším zdrojem komplikuje a prodražuje instalaci tepelného čerpadla. Paradoxně jakmile se při prvních mrazech přesvědčíte o tom, že tepelné čerpadlo pohodlně dům vytopí a že opravdu jde o plnohodnotný zdroj tepla, už se k roztápění kotle nikdy nevrátíte, neboť zjistíte, že je daleko komfortnější nechat tepelnou pohodu na tepelném čerpadle. Pokud si chcete čas od času zpříjemnit atmosféru a zapálit krb, je to možné – stačí ale klasický krb bez teplovodní vložky. Vytápění domu přenechte tepelnému čerpadlu, které je k takové funkci zkonstruováno a vyrobeno.

2. Účinnost vytápění je důležitá hlavně při velkých mrazech, protože tehdy spotřebuje dům nejvíce tepla

Odborníci vědí, že nejdůležitějším pracovním bodem tepelného čerpadla vzduch-voda je venkovní teplota +2 °C a všichni výrobci optimalizují účinnost svých produktů právě pro tuto teplotu. Mnoho zákazníků slyší naopak na argumenty prodejců typu topí ještě při –25 °C nebo topný výkon neklesá až do –15 °C a podobně v domnění, že tyto teploty rozhodují o nízkém nebo vysokém účtu za vytápění.
Máme tendenci přeceňovat význam ledových dnů na spotřebu tepla, neboť nepracujeme se statistikou. Pokud vyhodnotíme četnost rozložení průměrných teplot během topné sezóny, zjistíme, že:

  • při venkovní teplotě –10°C a nižší se spotřebuje jen asi 1 % tepla na vytápění za celou topnou sezónu (celková spotřeba na vytápění za topnou sezónu = 100 %),
  • při venkovní teplotě –4 °C a nižší se spotřebuje jen asi 10 % tepla na vytápění,
  • téměř 52 % celkového objemu tepla se spotřebuje v intervalu venkovních teplot –1 °C až +5 °C,
  • plných 85 % tepla se spotřebuje mezi –3 °C a +10 °C,
  • v intervalu teplot +2 °C až +3 °C se spotřebuje celých 17 % objemu tepla na vytápění.

Z toho je patrné, že orientovat se v našich podmínkách na účinnost tepelného čerpadla při teplotách
–15 °C nebo –25 °C je nesmysl. Naopak nejdůležitější jsou výkonové parametry a topný faktor v oblasti od –3 do +10 °C, kde se odehraje plných 85 % spotřeby tepla a kde účinnost vytápění tepelným čerpadlem bude mít zásadní vliv na provozní úsporu. V intervalech po jednom stupni připadá těžiště spotřeby na venkovní teplotu 2 °C, proto je logické, že nejdůležitější je topný faktor tepelného čerpadla při této teplotě (A2W35).

3. Na teplotě topné vody tak moc nezáleží

Jde o nejčastější důvod potenciální nespokojenosti s tepelným čerpadlem. Je zajímavé, že velká část zákazníků rozumí tomu, že v horských oblastech, kde je celoroční průměrná teplota nižší o 5 °C než celorepublikový průměr, bude tepelné čerpadlo vzduch-voda pracovat s horší účinností. Naopak zvýšení teploty topné vody o 5 °C podle nich vliv na účinnost nemá. Přitom se jedná o dvě strany téže mince: zvýšení teploty topné vody se projeví na poklesu účinnosti úplně stejně jako snížení teploty zdroje. Změna teploty topné vody o 1 °C vzhůru se projeví zhoršením topného faktoru a zvýšením spotřeby asi o 2 %. Proto se významně liší sezónní topný faktor tepelného čerpadla zapojeného do radiátorů nebo do podlahového vytápění. V případě radiátorů by max. výstupní teplota z tepelného čerpadla neměla přesahovat (ani při extrémních mrazech) 55 °C.

4. Tepelné čerpadlo s plynulou regulací výkonu je zbytečně drahé a nespolehlivé a nepřináší úsporu

Opak je pravdou: inverterová technologie je spolu s elektronickým expanzním ventilem nejvýznamnějším přínosem v chladící technice v posledních 15-20 letech a je podmínkou dosažení tak významných úspor při chlazení nebo vytápění, která moderní tepelná čerpadla nabízejí. Jmenujme nejpodstatnější technické přednosti:

  • omezení počtu cyklů v přechodném období díky sníženému výkonu = úspora energie při startech kompresoru,
  • snížení tvorby námrazy na výparníku díky vyšší vypařovací teplotě chladiva = úspora energie na odtávání výparníku,
  • předimenzování kondenzátoru a výparníku při nižších otáčkách kompresoru = zlepšení topného faktoru v režimu částečného zatížení.

V souhrnu je inverterové tepelné čerpadlo úspornější o 10-20 %. Jako hlavní nevýhodu odpůrci uvádějí větší poruchovost, dražší servis a větší počet hodin chodu kompresoru v porovnání se staršími typy čerpadel on-off. Pokud jde o poruchovost, u moderních tepelných čerpadel nenarůstá, naopak se snižuje – a to díky vyspělé diagnostice a vzdálenému monitoringu. Více hodin provozu má ve skutečnosti na životnost kompresoru blahodárný vliv, neboť životnost závisí zejména na počtu startů, který zde výrazně klesá.

4. Tepelné čerpadlo s plynulou regulací výkonu je zbytečně drahé a nespolehlivé a nepřináší úsporu

Opak je pravdou: inverterová technologie je spolu s elektronickým expanzním ventilem nejvýznamnějším přínosem v chladící technice v posledních 15-20 letech a je podmínkou dosažení tak významných úspor při chlazení nebo vytápění, která moderní tepelná čerpadla nabízejí. Jmenujme nejpodstatnější technické přednosti:

  • omezení počtu cyklů v přechodném období díky sníženému výkonu = úspora energie při startech kompresoru,
  • snížení tvorby námrazy na výparníku díky vyšší vypařovací teplotě chladiva = úspora energie na odtávání výparníku,
  • předimenzování kondenzátoru a výparníku při nižších otáčkách kompresoru = zlepšení topného faktoru v režimu částečného zatížení.

V souhrnu je inverterové tepelné čerpadlo úspornější o 10-20 %. Jako hlavní nevýhodu odpůrci uvádějí větší poruchovost, dražší servis a větší počet hodin chodu kompresoru v porovnání se staršími typy čerpadel on-off. Pokud jde o poruchovost, u moderních tepelných čerpadel nenarůstá, naopak se snižuje – a to díky vyspělé diagnostice a vzdálenému monitoringu. Více hodin provozu má ve skutečnosti na životnost kompresoru blahodárný vliv, neboť životnost závisí zejména na počtu startů, který zde výrazně klesá.

5. Tepelné čerpadlo vzduch-voda je úspornější než země-voda

Tvrzení, které je postavené na mylné nebo záměrně scestné interpretaci významu teploty zdroje pro tepelné čerpadlo. Je pravda, že průměrné venkovní teploty vzduchu v období topné sezóny se v ČR pohybují okolo +3 °C a že průměrné teploty nemrznoucí kapaliny z kolektoru jsou na vstupu do tepelného čerpadla obvykle okolo 0 °C. Rozhodně se z toho ale nedá vyvodit závěr o lepší účinnosti vzduchového čerpadla. Zásadní je vliv rozdílné tepelné kapacity vzduchu a vody, díky které je průměrná vypařovací teplota chladiva vzduchového čerpadla nižší než u zemního. Čerpadla země-voda se také nemusí potýkat s námrazou výparníku a energií na její odtávání.