Jak topit tepelným čerpadlem a jak je to se spotřebou tepla v topné sezóně? Kdy vlastně topná sezóna začíná a kdy končí? Více v článku

Topíte tepelným čerpadlem? Jak je to se spotřebou tepla na vytápění v průběhu topné sezóny?

V souvislosti s výrazným nárůstem cen energií se stále více zajímáme o podrobnosti týkající se vytápění našich domů, nové možnosti jeho řešení a o úspory nákladů. V následujícím článku se zaměříme na vesměs málo známé informace o vlivu topné sezóny na spotřebu tepla.

Počet topných dní v topné sezóně se každým rokem mění, stejně tak průměrná venkovní teplota

Topná sezóna v ČR začíná 1.9. a končí 31.5. Topné dny jsou ale jen takové dny v topné sezóně, které splňují zákonnou podmínku pro vytápění. Počet topných dní se v uplynulých 20 letech pohyboval v ČR v rozmezí od 200 do 250, přičemž průměr se pohybuje přibližně na úrovni 220 dní, v posledních letech spíše okolo 210 dní. Počet topných dní sám o sobě nevypovídá nic o objemu tepla potřebného pro vytápění.

Průměrná venkovní teplota se v topné sezóně liší podle toho, jak chladná sezóna je. Statisticky vychází běžné průměrné teploty v topné sezóně v posledních 20 letech okolo 4-5°C.

Dané údaje se vztahují ke klimatu v nejhustěji obydlených lokalitách. Kombinace počtu topných dní a jejich průměrné teploty nejlépe charakterizuje náročnost spotřeby tepelné energie na vytápění a udává se v tzv. denostupních. Hodnotíme-li uplynulé 20leté období pomocí denostupňů, jednotlivé topné sezóny se od sebe odlišují v nárocích na spotřebu tepla až o 30 %, tedy poměrně výrazně.

Vliv rozložení venkovních teplot je klíčový pro průběh spotřeby tepla

Mnoho lidí je přesvědčeno, že nejvíce tepla v topné sezóně spotřebují při nejnižších venkovních teplotách. Při extrémních mrazech vyžadují objekty největší dodávku tepla, nicméně výskyt silných mrazů v topné sezóně je natolik ojedinělý, že podíl z celkové spotřeby tepla je při nich poměrně malý. Překvapivě např. při teplotách -10 °C a nižších se spotřebuje na vytápění méně než 1 % roční spotřeby tepla. A to z toho důvodu, že takto nízké teploty se v mnoha letech v ČR vůbec nevyskytnou, nebo jen na několik hodin.

Naopak ve velmi dlouhém přechodovém období na začátku a konci topné sezóny se pohybují teploty nad 9-10 °C. Nicméně ani tyto venkovní teploty nejsou pro spotřebu tepla na vytápění důležité – při teplotách nad 10 °C je spotřeba jen necelých 5 % celoroční hodnoty. Důvodem je to, že při takto vysokých venkovních teplotách je spotřeba tepla v objektech minimální.

Skutečnost je taková, že největší část roční spotřeby tepla na vytápění se odehraje při venkovních teplotách od -1 °C do +4 °C, jedná se o celých 40 % tepla na vytápění. Těžiště spotřeby tepla leží v teplotě +2 °C, kdy je spotřebováno téměř 9 % celoročního objemu tepla. Průběh spotřeby tepla v závislosti na venkovní teplotě ukazuje následující graf:

Pro efektivní vytápění mají největší význam teploty mírně nad nulou

Při hodnocení zdroje tepla z hlediska účinnosti je tedy zřejmé, že nejdůležitější interval venkovních teplot, pro který účinnost hodnotíme, se nachází v oblasti od cca -2 do + 8 °C, ve kterém se uskuteční téměř 75 % celkové spotřeby tepla. Jaké z toho plynou závěry při vytápění tepelným čerpadlem?

Poukazuje-li někdo na sníženou účinnost vzduchového tepelného čerpadla při -15 °C, problematice nerozumí. Význam účinnosti při -15 °C na celoroční spotřebu energie je naprosto zanedbatelný. Obdobně, vyzdvihuje-li někdo vysokou účinnost vytápění při teplotách nad 10 °C.
Nejdůležitějším teplotním bodem pro hodnocení efektivity zdroje tepla je +2 °C, proto výrobci hodnotí vzduchová čerpadla při podmínkách A2W35 (vzduch 2 °C, voda 35 °C). Hodnota COP při +2 °C má největší vliv na úsporu nákladů na spotřebu energie v topné sezóně.
U vzduchového tepelného čerpadla nemá smysl měřit spotřebu elektrické energie při velmi nízkých teplotách: ta bude opticky vždy velmi vysoká, neboť se sečte vysoká spotřeba tepla v objektu a relativně nízká účinnost tepelného čerpadla. V období vyšších teplot v topné sezóně naopak bude tepelné čerpadlo pracovat velmi úsporně a teprve celoroční vyhodnocení ukáže objektivní výsledek.