10 mýtů o tepelných čerpadlech, se kterými se můžete nejčastěji setkat II.

Vlastní tepelné čerpadlo země-voda je ve skutečnosti stejně drahé nebo levnější než vzduch-voda. Rozdíl je ve zdroji: zatímco vzduch máme všude okolo, teplo ze země musíme odebírat pomocí kolektoru (plošného či svislého), jehož instalace není levná. Je ale chybou sčítat investici do čerpadla a do kolektoru. Zatímco investici do tepelného čerpadla budete opakovat přibližně jednou za 15-20 let (vzduch-voda spíše za 15 let, země-voda za 20 let), kolektor představuje stavební investici, jejíž životnost bude minimálně 100 let a která bude sloužit jako zdroj tepla nebo chladu mnohonásobně déle než vlastní čerpadlo.

Překvapivě mnoho lidí vypíná tepelné čerpadlo mimo topnou sezónu s tím, že se přece nevyplatí nechávat jej zapnuté jen pro ohřev teplé vody. Tepelné čerpadlo je elektrické zařízení, které pokud nemá kompresor v chodu, nespotřebovává žádnou dodatečnou energii (kromě zanedbatelné spotřeby provozního režimu). Přece jsme si nepořídili drahý, ekologický a úsporný zdroj tepla, abychom ho v letních měsících vypnuli a pálili elektřinu na přímotopný ohřev teplé vody? Nota bene v době, kdy jsou teploty vzduchu vysoké a tepelné čerpadlo vzduch-voda má díky tomu vysoký topný faktor.

V diskuzích se vedou spory o tom, zda je lepší chladit tepelným čerpadlem nebo si pořídit raději klimatizační jednotku. Problém je podstatně složitější, neboť záleží na typu objektu i charakteru chlazení. Budeme-li používat reverzační chlazení tepelným čerpadlem s nízkou teplotou chladící kapaliny (ostré chlazení), musíme zajistit její distribuci do všech chlazených místností, a to důkladně tepelně izolovanými rozvody kvůli kondenzaci. Současně budeme potřebovat soustavu fan-coilů (konvektorů – nástěnných, podstropních nebo podlahových, vybavených odvodem kondenzátu), kterými budeme chlad předávat do interiéru. To celé je poměrně nákladné. Alternativou je multisplitová klimatizační jednotka, kde vnitřní výměníky také musíme umístit do jednotlivých místností objektu a důsledně izolovat rozvody chladiva. Pořizovací náklady obou řešení se budou lišit podle konkrétní dispozice objektu a není vyloučené, že instalace klimatizace může být v některých případech levnější (jinak to ale bude tehdy, pokud chladící soustavu s konvektory současně vybudujeme a využijeme i pro vytápění a ušetříme investici do topného systému). Pokud zdroj chladící vody je tepelné čerpadlo vzduch-voda, jeho provozní účinnost chlazení se pravděpodobně nebude zásadně odlišovat od moderní inverterové klimatizace a pak je jistě nejlepší rozhodnout se podle pořizovací ceny. U zemního tepelného čerpadla je situace jiná, neboť provozní náklady reverzačního chlazení budou výrazně nižší (až poloviční) než u klimatizace, a to bude klimatizaci znevýhodňovat.

Nikdo soudný by si do chladiče automobilu nenalil vodu z vodovodního řádu, neboť ví, že by motor mohl zničit. Neošetřená pitná voda v otopném systému je bohužel stále běžnou praxí, ačkoliv i v tomto případě hrozí velké škody. A nemusí se jednat jen o tepelné čerpadlo. Zapomeňte na staré litinové kotle a litinové radiátory, které vydržely vše, i na nezničitelná ocelová potrubí. Moderní vytápění je o tenkých měděných rozvodech, plechových tělesech a o zdrojích tepla s deskovými výměníky s minimální světlostí kanálků. A tyto systémy jednoznačně vyžadují upravenou vodu. Čtyři zásadní důvody pro úpravu topné vody:

• Topná voda musí být měkká, v opačném případě hrozí tvorba vodního kamene – zejména na výměnících topného zdroje. Úpravy lze pohodlně dosáhnout napouštěním topného systému přes plnící stanici se změkčovací pryskyřicí (katex).
• V topném systému se vyskytují ocelové nebo litinové části (akumulační zásobníky, otopná tělesa, oběhová čerpadla), která podléhají korozi. Korozní produkty mohou způsobit zneprůchodnění deskových výměníků a poškození topné funkce. Vodu lze snadno upravit doplněním příslušného množství inhibitoru koroze.
• Pitná voda obsahuje velké množství bakterií, které se mohou v systému množit, zejména to hrozí u nízkoteplotních soustav typu podlahového topení. V extrémních případech se po letech provozu topná voda podobá husté mastné kapalině plné organické hmoty, což ničí soustavu i zdroj tepla. Je nezbytné aplikovat biocidní přípravek na potlačení růstu bakterií.
• Pro maximální živostnost všech kovových částí topného systému je vhodné, aby topná voda byla mírně zásaditá, na úrovni pH 8-9, čehož lze dosáhnout přidáním příslušných přísad.

Někdy se tepelným čerpadlům vytýká skutečnost, že jsou poháněna elektrickou energii, která je konvenčními elektrárnami generována s nízkou účinností, tudíž tepelné čerpadlo topným faktorem pouze vyrovnává neefektivitu výroby elektřiny z primární energie a skutečnou úsporu nenabízí. To již dnes dávno neplatí a moderní tepelná čerpadla mají reálnou účinnost vůči primární energii na úrovni cca od 1,4 do 2 a s růstem obnovitelné elektřiny se to dále zlepšuje. Přiznejme ale, že pohon elektřinou energetickou úspornost tepelného čerpadla snižuje (při SCOP = 4 má primární účinnost jen asi 1,6).

Na druhou stranu je pohon elektrickou energií pro tepelné čerpadlo požehnáním. Elektrická zařízení nabízejí nejvyšší dosažitelnou míru regulace. Žádný jiný zdroj tepla neumožňuje tak přesné řízení svého chodu, sofistikované využití zdrojové energie a přesnou regulaci teploty jako moderní tepelná čerpadla, a to podstatně přispívá k jejich úspornosti. Vedle toho často tepelné čerpadlo nabízí i chytrou regulaci teploty prostoru, která podporuje jeho efektivitu. Běžná ekvitermní regulace teploty vytápění, která ještě před několika lety byla pro tepelná čerpadla standardem, neumožňuje dostatečně přesně udržet prostorovou teplotu na požadované hodnotě. Dodatečný prostorový termostat sice zabrání přehřívání interiéru, ale často vede k neefektivnímu provozu tepelného čerpadla. Ideální je inteligentní regulace, která v kombinaci s ekvitermní křivkou spojitě řídí otáčky kompresoru tepelného čerpadla podle aktuální vnitřní teploty prostoru a plně využívá všechny přednosti inverteru.

Jednou z výhod internetu je i možnost dálkového cloudového připojení tepelného čerpadla, které umožňuje vzdálenou správu, nastavení, ale zejména servisní monitoring chodu zařízení. Řada zákazníků možná ani tolik neocení vzdálený přístup ke svému čerpadlu, i když např. u víkendového objektu jsou on-line zapnutí nebo úprava teploty prostoru skvělé funkce. Vzdálená servisní diagnostika umožňuje provádět prevenci poruch, zasílat alarmová hlášení, kontrolovat a upravovat provozní parametry, detekovat závadu ještě před výjezdem technika a je obrovským pomocníkem při analýze složitějších poruch, kterou dálkově může provádět např. technický útvar výrobce, a ne jen servisní technik v omezeném čase na místě. Pro servis zařízení je to nenahraditelný pomocník.

Inteligentní regulace vytápění či chlazení nebo vzdálený přístup, byť v některých případech jsou příplatkovou výbavou tepelného čerpadla nebo vyžadují dodatečné náklady (přivedení internetu, natažení teplotní teplotního čidla prostoru), podstatně zvyšují užitnou hodnotu zařízení, ať již provozní úsporou energie nebo servisním dohledem a ve svém důsledku i prodlužují jeho životnost a vyplatí se do nich investovat.